Z cesty za svatým Vintířem na Dobré Vodě u Hartmanic, 9.11.2014

10.11.2014 13:56

Děkuji, vůbec děkuji za dnešní cestu všem,
za to, že směli jsme vás vytáhnout ven.
Nešlo to zas tak lehce,
v listopadu se jen tak někomu nechce.
Mlha venku nepřidá chuti,
však opravdu krásné je podzimní nadechnutí 
Některé výmluvy tady byly,
ale sníh ani kameny nás nepřekvapily.
Cesta za svatým Vintířem je delší však za to stojí,
na jeho skále však člověk z vesmírem se spojí.
Nepochybovali jsme, že jdeme ke světlu,
i když nabaleni ve svetru 
Prošli jsme mlhy bránou namočili boty,
kořeny přeskákali, došli na Pustiny, dotkli se samoty.
Však na místě slunce pohladilo nás,
a my na mísy zahráli jsme snáz.
V energii tibetských misek jsme meditovali
a srdíčka se nám otevíraly.
Otevíraly se poznání,
že jsme světlo a v konání nám nic nebrání.
Pak mlha ustoupila a ukázala se krásná naše zem,
to odměna byla, že přišli jsme až sem.
Svatý Vintíř nám požehnal
a dary na cestu nám dal.
Adámek usnul, i taťku jsme utahali,
ale všichni šťastně se usmívali.
Nakonec i oltář skleněný rozsvítil se pro nás,
aby věděli jsme, že můžeme přijít zas.
Osvěženi dobrou vodou domů jsme vyrazili,
s nádherným pocitem "My fakt jsme si to užili."

Dagmara a František

více foto viz foto z akcí